Vyplatí se tepelné čerpadlo?
Tepelná čerpadla slibují efektivitu a ekologické řešení domácího vytápění. Výběr tepelného čerpadla a jeho řízení může výrazně ovlivnit nejen vaše náklady na energie, ale i celkovou kvalitu domova. V článku se podíváme, co je potřeba před pořízením zvážit.
Tepelné čerpadlo je často první volba pro nové i renovované domy. Ne vždy ale přinese to, co slibuje, vyplatí jen za určitých podmínek.
Proč si lidé pořizují tepelná čerpadla?
Snižování emisí, udržitelnost a energetická efektivita… Každopádně vše začíná a končí v peněžence. Lidé prostě chtějí teplo doma levněji a chtějí energeticky soběstačnější domácnost, o to víc v době nestabilního trhu s cenami energií.
Tepelná čerpadla přeměňují energii z okolního prostředí na vysoce účinné vytápění a ohřev vody, což z nich dělá efektivní a flexibilní zdroj vhodný pro celoroční využití. Snižují spotřebu energie a přináší kýžené úspory a nižší emise CO2.
Do pořizování efektivních zdrojů nás v stále více tlačí i legislativa, přičemž nám to mají kompenzovat dotace.
Kdy se tepelné čerpadlo vyplatí?
Tepelné čerpadlo si musí perfektně rozumět s vytápěcím (či chladicím) systémem. V tomto ohledu je pro něj ideální parťák hlavně podlahové vytápění. Je to totiž nízkoteplotní systém a stačí mu tak voda například o teplotě 35 stupňů (může být i nižší) – kvůli hygienickým normám ani s teplejší vodou pracovat nemůže (v obytných částech je maximální povolená teplota podlahy dokonce jen 29 stupňů). To znamená, že vám bude stačit i tepelné čerpadlo s nižší maximální teplotou výstupní vody – cca 45 stupňů. Podlahové (případně stěnové) vytápění je dnes běžnou součástí novostaveb, v nich se tedy vyplatí s tepelným čerpadlem počítat. Méně běžné jsou pak například kapilární systémy instalované do zdí a stropů, které volí především majitelé prémiových projektů. I ty však lze s tepelným čerpadlem perfektně kombinovat.
Pokud rekonstruujete, tepelné čerpadlo stačí pouze v případě, že zvolíte nějaké s vysokou maximální teplotu výstupní vody (dnes již můžete běžně pořídit tepelné čerpadlo s maximální teplotou 75 stupňů), která bude vhodná pro starší, klasické radiátory. Variantou je i souběžné pořízení čerpadla a výměna otopného systému – radiátorů za podlahovku, případně za nízkoteplotní radiátory s větší plochou.
Kdy se tepelné čerpadlo nevyplatí?
Jak jsme naznačili, běžné radiátory potřebují vodu tradičně výrazně teplejší. 40 stupňů nestačí, proto se určitě nevyplatí kupovat čerpadlo s takto nízkou maximální teplotou. Vodu by bylo potřeba dohřívat například elektrokotlem, což znamená náklady navíc. Nepomůže ani tepelné čerpadlo typu split, kdy sice není potřeba elektrokotel, jeho roli dohřívání každopádně zastává vnitřní jednotka.
V této konstelaci se tepelné čerpadlo pravděpodobně nevyplatí. Zpravidla se to bude týkat starších nemovitostí, v nichž je vysokoteplotní vytápění běžné. Samozřejmě můžete zvážit generální rekonstrukci, ale je potřeba počítat s vysokými vstupními náklady a tedy delší návratností investic.
COP faktor = faktor při rozhodování
Pokud kupujete tepelné čerpadlo, pravděpodobně se ohlížíte primárně na jeho faktor COP (topný faktor). Udává, kolik tepla dokáže tepelné čerpadlo vyprodukovat v porovnání s množstvím energie, které na provoz spotřebuje. Nejspíše tedy uvažujete způsobem: Čím vyšší topný faktor, tím vyšší šance šetřit náklady!
Ale pozor, COP faktor není všelék. Udávané hodnoty je dosaženo pouze za ideálních podmínek venkovní teploty. Problém také je, že „tepelko“ samo o sobě nezná predikci a reálnou spotřebu. V zimě je potřeba voda teplejší, proto uživatelé standardně nastaví teplotu výstupní vody spíše vyšší, než aby pak nestačila. Pak ale většinu roku neběží ideálně. Případně uživatelé nastaví teplotu výstupní vody na „očekávaný průměr“, pak ale zařízení zdaleka nedosahuje plného potenciálu. Leda by uživatel v průběhu roku nastavení měnil dle aktuální potřeby, což je ale silně nepohodlné a náročné. K COP faktoru se ještě dostaneme v závěru článku.
Pro otázku vyplatí/nevyplatí je neméně důležité je správné ovládání topení. Pokud budeme k regulaci topení přistupovat pořád stejně, investice do tepelného čerpadla se vrátí za několik let (rychleji při přechodu z elektrokotle, pomaleji při přechodu z plynového zdroje). Avšak pokud s pořízením moderního zdroje jde ruku v ruce i efektivní řízení teploty, dokáže přinést úspory, které návratnost výrazně zrychlí.
Možnosti řízení vytápění
Uživatelé se nezřídka setkávají s problémy jako je složité ovládání, malá flexibilita v nastavení teploty nebo neefektivní rozložení tepla v domě. Řídicí systém je proto musí odpovídat individuálním potřebám a sžití se s ním by nemělo být nijak náročné.
Jeden termostat na patro
Využít jeden termostat na patro se může zdát jako jednoduché a ekonomicky přijatelné řešení. Na začátku možná, z dlouhodobého hlediska nikoli. Manuálnímu, nepohodlnému štelování termostatu se lze vyhnout různými časovači nebo propojení s aplikací (pokud máte jeden z „chytrých termostatů“).
Problém se ale jen přesune jinam – místo k termostatu budete chodit do jednotlivých místností k ventilům. Pokud ne, budete teplota uvnitř domácnosti spíše nahodilá, špatně rozložená, to znamená neefektivní. Váš teplotní komfort výrazně utrpí. V zimě to bude pravděpodobně jednodušší, počasí je předvídatelnější a tomu vytápění snáz uzpůsobíte. V přechodných obdobích naopak bude velmi složité například netopit zbytečně, pokud se venku najednou udělá hezky.
Zónové řízení – termostat v každé místnosti
Další možností je mít termostat v každé místnosti. Určitě to přinese lepší kontrolu a personalizaci teplot. Nic se však nemění na tom, že musíte běhat z pokoje do pokoje a hlídat správné teploty. Mluvíme rovněž o vyšší vstupní investici, protože budete kupovat více kusů zařízení.
S časovači si například můžete nastavit, abyste ráno v 7 hodin nevstávali do zimy. Protopení a akumulace však chvíli trvá a systém dosáhne správných hodnot později, kdy už jste na odchodu do práce. Tyto nepřesnosti svádí k tomu nastavit teploty napevno a držet je celý den, „raději do toho nesahat“. S efektivním využitím energie to ale nemá nic společného.
Na co si dále dát pozor při ovládání vytápění:
Při kombinaci více zdrojů tepla budete mít více ovladačů. Kvůli nejednotnému ovládání však zdroje nedokáží fungovat v dobré souhře, efektivně.
Zkoordinovat vytápění a pravidelné vyvětrání okny je často náročné. Nikdo nechce, aby kupované teplo letělo okamžitě ven. Někdy ovšem zapomeneme okno zavřít, případně ho necháme nechtěně otevřené déle. A co když pak zapomeneme znovu zatopit? Zní to možná banálně, ale lidský faktor ve vytápění hraje obrovskou roli.
Další povinnost: mimo topnou sezonu je potřeba pohnout ventily, aby nezatuhly.
Termostat nedokáže včas upozornit na problémy v otopné soustavě. Pokud se systému nepodaří místnost natopit včas, je to indikátor například nesprávného tlaku. O zpožděném vytopení se však nedozvíte a tím pádem nemůžete reagovat. Dozvíte se to až při ztrátě komfortu, kdy vám bude doma zima.
Zónové řízení s Loxone
V dnešní době jde řada domácností cestou inteligentní automatizace vytápění. Nevýhodu pocítí hlavně fanoušci různých aplikací, s nimiž si mohou s teplotou „hrát“. Ne že by automatizace neměla aplikaci, stačí však jedna a slouží spíše pro kontrolu teplot či stavu tepelného čerpadla. Uživatel si nastaví v aplikaci teploty a časy pro jednotlivé dny a o zbytek se postará systém.
Takové řešení nabízí například systém Loxone. I jeho aplikace umožňuje nastavit kalendář. Ale narozdíl od běžných časovačů neřídí striktně časem. Vytápění jednotlivých místností (zón) závisí i na přítomnosti v nich. Díky tomu systém nenechá nikoho mrznout, pokud jde například později spát nebo zůstane kvůli nemoci nečekaně doma.
Disponuje také prediktivní logikou, která neustále zjišťuje, jak dlouho trvá danou místnost protopit. Každý den pak sepne vytápění v takový čas, abyste třeba ve zmíněných 7 hodin ráno již měli teplotu, jakou chcete (a aby se zároveň netopilo celou noc).
Systém dokáže pracovat i s aktuální vnější teplotou a zapojit i třeba okenní kontakty. Můžete tak zvolit, aby se natápění místnosti automaticky vypnulo, pokud je okno otevřené déle než pět minut (samozřejmě za předpokladu, že vzduch venku není teplejší než ten uvnitř). Jakmile okno zavřete, systém opět začne pokoj temperovat na teplotu, která má v danou dobu panovat.
Bonus: COP faktor při výběru nerozhoduje
A pokud kromě řízení vytápění integrujete do Loxone i samotné tepelné čerpadlo, tento systém se postará o jeho optimální provoz v průběhu roku! V takovém případě nemá pevně určenou teplotu výstupní vody, ale pravidelně ji vyhodnocuje a automaticky mění podle aktuálních klimatických podmínek, reálné potřeby obyvatel… A účinnost je na maximu za každé situace, topný faktor tak nemusí být při výběru rozhodující.
Už vůbec ne, pokud využijete i akumulační nádrž, budete ji natápět na vyšší teploty a následně požadované teploty dosahovat směšovacím ventilem. To se vyplatí především, pokud počítáte i s FVE nebo naskočením na spotové ceny. Když je energie na trhu levná nebo ji dává slunce zadarmo, COP faktor není důležitý, protože si co nejvíc chcete nahřát akumulační nádrž. Teplo pak využijete, až zas bude energie dražší.
Tepelné čerpadlo je zkrátka dobrý sluha, ale zlý pán. Bezesporu přináší účinnější vytápění než další zdroje, ale aby dosáhlo nejlepší efektivity, potřebuje nad sebou inteligentní řízení.
Stále se to vyplatí
Vstupní investice do takového řešení nemusí být o nic dražší než řešení s termostaty, za srovnatelné peníze zároveň získáte vyšší potenciál provozních úspor – tedy vyšší návratnost. Příjemným bonusem je vyšší komfort, protože odpadá štelování termostatů a kroucení hlavicemi, vzdálený přístup k systému a okamžité notifikace v případě problémů na soustavě.
Inteligentní automatizace navíc umožňuje (i dodatečné) napojení dalších technologií v domě. Až rozpočet povolí a budete řešit třeba elektrické žaluzie, s vytápěním je snadno propojíte a nabídnou další možnosti úspor, jako je například automatické pasivní (tedy levnější) chlazení v horkém létě.
Ptejte se zdarma
Prokonzultujte s námi váš projekt nebo se staňte Loxone Partnerem v několika málo krocích!